Standard plemene

FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE

Secretariat General: 13, Place Albert I - B 6530 THUIN (Belgie)

FCI-Standard č. 189 / 12. 10. 2016

Překlad: Ing. Hana Petrusová

FINSKÝ LAPONSKÝ PES (LAPINKOIRA)

(Suomenlapinkoira)

ZEMĚ PŮVODU: Finsko

DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO STANDARDU: 30. 09. 2016

POUŽITÍ: Původně ovčácký a hlídací pes, užívaný chovateli sobů. Dnes také oblíbený jako společenský pes.

KLASIFIKACE FCI: Skupina 5 Špicové a primitivní plemena.

Sekce 3.4 Severští hlídací a pastevečtí psi.

Bez zkoušky z výkonu.

KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED: Po staletí užívali Laponci psy stejného typu jako je finský laponský pes pro pasení sobích stád a jako hlídače v severních oblastech Skandinávie a Ruska. První standard laponského ovčáka byl vytvořen Finským kynologickým klubem v roce 1945. V roce 1967 byl název plemene změněn na "laponský pes". V 70. letech se typ a vzhled plemene ustálil a standard byl několikrát upřesněn. Plemeno bylo znovu přejmenováno v roce 1993 na "finského laponského psa". Plemenný typ se během krátké doby upevnil a v současné době je plemeno velmi oblíbené jako společenský a domácí pes v celém Finsku.

CELKOVÝ VZHLED: Menší než středně veliký pes. Na svou velikost masivní stavby těla, mírně delší než výška v kohoutku. Srst dlouhá a hustá.

DŮLEŽITÉ PROPORCE: Hloubka hrudníku je přibližně polovina kohoutkové výšky. Tlama je mírně kratší než lebka. Délka lebky je o něco větší než její šířka, její hloubka je stejná jako její šířka.

POVAHA / TEMPERAMENT: Inteligentní, odvážný, klidný a učenlivý. Přátelský a věrný.

HLAVA: Silná, poměrně široká.

MOZKOVNA:

Lebka: Široká, mírně klenutá. Čelo je poměrně vypouklé. Čelní rýha zřetelná.

Stop: Jasně patrný.

OBLIČEJOVÁ ČÁST:

Nosní houba: Černá nebo hnědá, podle barvy srsti.

Tlama: Silná, široká a rovná; při pohledu shora a ze strany se rovnoměrně, ale jen mírně zužuje.

Pysky: Přiléhající.

Čelisti/Zuby: Čelisti silné. Nůžkový skus.

Líce: Jařmové oblouky jasně patrné.

Oči: Oválné, tmavohnědé, podle barvy srsti. Výraz měkký a přátelský.

Uši: Středně velké, vztyčené nebo polovztyčené, nasazené poměrně daleko od sebe, poměrně široké u báze, trojúhelníkové a velmi pohyblivé. I vnitřní strana boltce je krytá srstí. Je stejně přípustné jedno ucho vztyčené a jedno polovztyčené.

KRK: Středně dlouhý, silný a pokrytý bohatou srstí.

TRUP:

Kohoutek: Svalnatý a široký, jen mírně vyznačený.

Hřbet: Silný a rovný.

Bedra: Krátká a svalnatá.

Záď: Střední délky, dobře vyvinutá, jen velmi málo skloněná.

Hrudník: Hluboký, poměrně dlouhý, dosahující téměř k loktům, ne příliš široký. Žebra mírně klenutá; předhrudí jasně patrné, ne příliš silné.

Spodní linie a břicho: Jen mírně vtažené.

OCAS: Poměrně vysoko nasazený, střední délky, krytý bohatou a dlouhou srstí. Špička ocasu může být stočena do tvaru J. V pohybu je ocas stočený přes hřbet nebo po straně těla, v klidu může být svěšený.

KONČETINY:

HRUDNÍ KONČETINY:

Celkový vzhled: Masivní se silnou kostrou. Při pohledu zpředu rovné a rovnoběžné.

Plece: Mírně šikmé.

Nadloktí: Stejně dlouhá jako lopatky. Úhel mezi lopatkou a nadloktím je poměrně otevřený.

Lokty: Přibližně v úrovni spodního okraje hrudního koše, směřují přímo vzad.

Předloktí: Poměrně silná, kolmá.

Zápěstí: Pružná.

Nadprstí: Střední délky, mírně šikmá.

Přední tlapky: Dobře klenuté, spíše oválné než okrouhlé, kryté hustou srstí. Polštářky jsou pružné; mezi polštářky hustá srst.

PÁNEVNÍ KONČETINY:

Celkový vzhled: Silná kostra, masivní, při pohledu zezadu rovné a rovnoběžné. Zaúhlení je jasně patrné, ale ne přehnané.

Stehna: Střední délky, poměrně široká, s dobře vyvinutými svaly.

Kolena: Rovnoběžná, poměrně dobře zaúhlená.

Bérce: Poměrně dlouhé a šlachovité.

Hlezna: Níže posazená; poměrně dobře, ale ne přehnaně zaúhlená.

Nadprstí: Poměrně krátká, silná a kolmá.

Zadní tlapky: Jako přední tlapky.

POHYB: Lehký. Snadno přechází z klusu do cvalu. Končetiny se pohybují paralelně. Při práci hbitý a rychlý.

KŮŽE: Přilehlá, bez vrásek.

OSRSTĚNÍ:

Srst: Bohatá; především psi mají bohatou hřívu. Pesíky dlouhé a hrubé. Na hlavě a na přední straně končetin je srst kratší. Musí být přítomná podsada, která je měkká a hustá.

Barva: Všechny barvy jsou povolené. Základní barva musí převládat. Barvy jiné než je základní barva, se mohou vyskytovat na hlavě, krku, hrudníku, spodní straně těla, na končetinách a ocasu.

VÝŠKA:

Výška v kohoutku: Ideální velikost psů: 49 cm.

Ideální velikost fen: 44 cm.

Tolerance ±3 cm.

Typ je důležitější než výška.

VADY: Jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je posuzována, by měla být v přímém poměru k jejímu stupni a jejímu vlivu na zdraví a pohodu psa a schopnost vykonávat jeho tradiční práci.

• Nedostatek pohlavního dimorfismu.
• Slabá hlava.
• Nedostatečný stop.
• Přeúhlené nebo příliš strmé pánevní končetiny.
• Ocas trvale nesený pod linií hřbetu.
• Chybějící podsada.
• Ploše přiléhající srst.
• Kadeřavá krycí srst.
• Nepřevládající základní barva.

VYLUČUJÍCÍ VADY:

• Agresivita nebo přehnaná bázlivost.
• Každý jedinec jasně vykazující fyzické nebo psychické abnormality musí být diskvalifikován.
• Podkus nebo předkus.
• Zalomený ocas.
• Zcela klopené uši.

Pozn.:

• Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.
• Pouze funkčně a klinicky zdraví jedinci se znaky typickými pro plemeno mohou být použiti k chovu.

převzato z https://www.cmku.cz