History of the breed

This breed were used by Laponian in regions of nowadays Finland, Sweden, Norway and Russian for hunting and protecting their tents. After change their life style was this breed used for pasture of reindeers herds. For understanding the character of this breed is important to know that their members had to survive in extremly low temperatures, primitive conditions and due these reasons they must be very resistive. Their function wasn´t impel the herds, but to keep the herds together. Thanks to this function were at this breed evolved strong collecting instinct. The important characteristic of lapinkoira is the patience which flows from their original usage. It solicited from them a long waiting which was intercut by short intensive activities. In winter must all individuals waited out the time of inactiveness. Lapinkoira shared with human a strong natural bond. In contrast to other breeds this bond predicated the human to superior position. Lapinkoira loved people and wished to be with them together. 

As a breed was lapinkoira validated in Finland in 1920. From lapinkoira were evolved consecutively three breeds:

1) Sweden Lapphund - they have lower height at withers and they´re mainly black

2) Lapinporokoira - against the Lapinkoira they have short coat 

3) Lapinkoira - this breed is extended in Finland, Sweden, Denmark and Russia. In Finland has the 6th up to 8th place in chart of popularity of all breeds. There are still keep the 2 lines: working and exhibition. Therefore you shouldn´t be surprised at searching for puppy if you will be acquainted with working line.

Toto plemeno používali Laponci (neboli Saamové) v oblastech dnešního Finska, Švédska, Norka a Ruska k lovení a hlídání stanů. Po změně životního stylu pak k pasení sobích stád. Pro pochopení charakteru plemene je důležité vědět, že jeho příslušníci museli přežít v extrémně nízkých teplotách, za primitivních podmínek, a tedy museli být velmi odolní. Neměli za úkol stádo hnát, ale udržet pohromadě. Tím se u nich vyvinul silný "shromažďovací" instinkt.

Důležitou vlastností lapinkoiry je trpělivost plynoucí z jejího původního využití. To od ní vyžadovalo dlouhé čekání prokládané krátkou intenzivní činností. V zimě pak jedinci tohoto plemene museli přestát dlouhou dobu nečinnosti.

Lapinkoira sdílela s člověkem silné přírodní pouto. Na rozdíl od plemen psích spřežení, toto pouto člověka jasně stavělo do nadřazené pozice. Lapinkoira milovala lidi a toužila být s nimi.

Jako plemeno bylo uznáno ve Finsku roku 1920. Vyvinula se z něho postupně tři plemena:

• švédský lapphund - má nižší kohoutkovou výšku a je převážně černý;

• lapinporokoira -oproti lapinkoiře má krátkou srst;

• námi popisovaná lapinkoira.

Toto plemeno je rozšířeno ve Finsku, Švédsku, Dánsku a Rusku. Ve Finsku se umísťuje na 6. až 8. místě žebříčku nejoblíbenějších plemen psů. Udržují se zde stále dvě linie: pracovní a výstavní. Proto při hledání štěněte ve Finsku nebuďte překvapeni, když na řadu pracovní narazíte.